Na tradiční tiskové konferenci Rady seniorů, kterou pořádáme u příležitosti světového dne plic a mezinárodního dne seniorů, jsme se věnovali tématu, které sledujeme dlouhodobě – ochrana před ztrátou soběstačnosti.
Očkování u seniorů není pouze prevencí samotné infekce. Jeho význam spočívá také v prevenci závažných komplikací, hospitalizace a následného poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. U seniorů může i krátkodobá infekce představovat výraznou zátěž pro organismus, zejména pokud se kombinuje s chronickými onemocněními, oslabenou imunitní odpovědí a křehkostí. Infekce může vést k dehydrataci, zhoršení chronických onemocnění, hospitalizaci a imobilitě, po nichž se senior nemusí vždy vrátit na svou původní funkční úroveň. Cílem očkování proto není pouze zabránit onemocnění, ale především pomoci seniorům zachovat jejich funkční rezervu, samostatnost a kvalitu života. Na tom se shodli jak MUDr. Milan Trojánek tak MUDr. Zuzana Blechová a uváděli příklady. Třeba chřipka může spustit akutní kardiovaskulární příhodu, lidé s diabetem, astmatem nebo chronickým onemocněním srdce či plic mají zase výrazně riziko pneumokokové pneumonie…
Prevence by měla zahrnovat více onemocnění a jednotlivé vakcíny by se měly vnímat jako součást komplexního „vakcinačního portfolia“. „ Vedle každoročního očkování proti chřipce jde o očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID-19, RSV a pásovému oparu a podle indikace také proti tetanu a černému kašli. U chřipky například dostupná data ukazují na význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď, pneumokokové očkování má za cíl předcházet pneumoniím a invazivním onemocněním a očkování proti RSV či pásovému oparu může pomoci snížit riziko hospitalizace nebo dlouhodobého omezení kvality života. Klíčovou roli přitom hraje aktivní nabídka očkování při běžné péči – každý kontakt seniora se zdravotníkem představuje příležitost zhodnotit, zda senior má všechna doporučená očkování,“ upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Pneumokokové infekce představují pro seniory významné zdravotní riziko, které se zvyšuje s věkem a přítomností chronických onemocnění. Lidé ve věku 65 let a více patří mezi skupiny se zvýšeným rizikem pneumokokového onemocnění, stejně jako pacienti s chronickými nemocemi srdce, plic, jater či ledvin, diabetem nebo oslabenou imunitou. U seniorů může mít infekce závažnější průběh a její příznaky navíc nemusí být typické – místo horečky a kašle se může projevit například zmateností, nechutenstvím nebo ztrátou soběstačnosti.
Pneumokoková infekce přitom může výrazně zkomplikovat již existující zdravotní potíže. „U pacientů s chronickými onemocněními může infekce vést k jejich akutnímu zhoršení či progresi, u lidí s CHOPN například k dalšímu poklesu plicních funkcí. U pacientů se srdečním onemocněním může pneumokoková pneumonie představovat významnou zátěž pro srdce a zvyšovat riziko kardiovaskulárních komplikací. Očkování proti pneumokokům proto představuje jeden z nástrojů prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní stav člověka,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
Významnou roli v očkování seniorů může sehrát nejen praktický lékař, ale také geriatr, který dokáže zohlednit celkový zdravotní stav seniora, jeho křehkost, polymorbiditu, užívanou medikaci, funkční stav a další specifika vyššího věku a doporučit vhodný očkovací postup s ohledem na individuální potřeby konkrétního člověka. I nezastupitelné místo geriatrie, zejména s ohledem na stárnutí populace, zdůraznila ve své prezentaci předsedkyně Rady seniorů ČR.
