Kulatý stůl – Veřejný prostor a stárnutí v Plzeňském kraji

Kulatý stůl orientovaný na problematiku implementace politiky stárnutí v kraji, který moderovala paní Věra Kojanová (MPSV), proběhl dne 5.12.2017 v prostorách Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Rozsáhlou přednáškou orientovanou na jednotlivé aspekty stárnutí populace v ČR velmi zaujala socioložka paní Jaroslava Hasmanová Marhánková z FF ZČU Plzeň, při níž porovnávala situaci a možný vývoj (v některých případech až do roku 2100) v jednotlivých oblastech ČR. Jihozápad vycházel ve většině hledisek orientovaných na současnost velmi dobře. Jednalo se o pohled na zaměstnanost seniorů, participaci na společnosti, spolupráce v rámci širší rodiny, nezávislý a zabezpečený život seniorů, kapacitu pro aktivní a zdravé stárnutí. Neuspokojené žádosti o místa v domovech pro seniory. Další příspěvky byly méně rozsáhlé, ale přinášely konkrétnější informace z jednotlivých míst a oblastí působení. Paní Dagmar Terelmešová hovořila o aktivitách v menším městě Dobřanech, kde jsou senioři, tedy především seniorky velmi aktivní a mezigenerační vazby jsou na dobré úrovni. Separace samostatně žijících seniorů vede ke zhoršení stavu. Zaznělo konstatování, že ochota spolupracovat bohužel mezi lidmi klesá. Paní senátorka Milada Emmerová rovněž věnovala pozornost mezigenerační součinnosti a na příkladu Radovánku ukazovala na možnosti dalšího prohloubení těchto aktivit. Představitel Městské policie p. Karel Zahut se zaměřil na prevenci kriminality, problematiku bezdomovectví. Problémem je dodržování zákonů a pravidel, vč. vymahatelnosti práva. Zdůraznil spolupráci s odborem sociálních služeb. Upozornil též na Seniorakademii, 1xtýdně přednášky a příp. exkurze po dobu 3,5 měsíce s následným týdenním soustředěním na Šumavě. V rozsáhlém a velmi příjemném vystoupení paní Jarmila Srbková z Odboru sociálních služeb města Plzně přehledně demonstrovala, jak se žije seniorům v Plzni. Hovořila o službách v tísňové péči, o sociálním bydlení i dodržování pravidel. Poskytla přehled aktivit podpůrných (např. Senior Expres), ale i zábavných (např. Senioři baví seniory) vč. orientačních nákladů. Plzeňské aktivity jsou často inspirací i pro ostatní města, např. Plzeň byla jedním z prvních měst, ne-li prvním městem, které zpracovalo Koncepci sociálního a dostupného bydlení. Paní Lenka Basáková hovořila o požární prevenci, ale i o chování v případě požáru. Rychlost šíření požáru v čase demonstrovala na videozáznamu hořícího vánočního stromku.

Diskuse probíhala průběžně a dokonce i v menším kruhu po skončení programu. Statistický údaj o lidech na a za hranici chudoby (60%) nevystihuje realitu, Chudý v ČR nedosahuje na možnosti stejně zařazených v Rakousku či v Německu. Extrapolaci např. vývoje počtu obyvatel ČR do roku 2100 je možné znejistit. Neochota zaměstnávat lidi 55+ je zřejmá a důvody jsou často zástupné. Velmi negativně působí úbytek lékařů v menších obcích, nejdříve odchází specialisté a pak i praktičtí lékaři – zazněla i možnost zavedení umístěnek. Úvahy o možnostech a ochotě starostů. Kritika nedodržování zákonů, pravidel i bezohlednost – cyklisté, pobíhání psů, telefonování řidičů za jízdy atd. Výše důchodů zaostává za růstem cen, zejména potravin. Procentní růst důchodů zaostává za růstem platů a náhradový poměr klesá. Žurnalisté zpravidla jednostranně informují v neprospěch seniorů a staví je do velmi negativního světla. Příkladem může být článek v Ekonomu č 42/2017, kde lze nalézt několik jednostranných tvrzení: valorizace vede k deficitu na důchodovém účtu, ale autor zapomíná, že při růstu platů rostou i odvody/ důchodový účet se neumí dostat do plusu ani v nejtučnějších letech hospodářského růstu, ale chybí rozbor odvodů na účet zejména OSVČ a vládní odčerpávání z důchodového účtu či o využití prostředků při likvidaci nezávislého důchodového účtu/, hrozí další zvýšení výdajů na důchody, ale neuvádí, že naše výdaje měřené %HDP jsou jedny z nejnižších v Evropě/ zrušení II. pilíře prohloubilo deficit na důchodovém účtu, ale opak je pravdou, protože při vyvádění prostředků do II. pilíře by bylo nutné kompensovat/výpočet deficitu důchodového systému do roku 2060 je velmi „odvážný“.