Důležitost očkování coby prevence před řadou nebezpečných nemocí je stále připomínána, ale aktuální data ukazují, že u nás v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie i s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace je proočkovanost seniorů nízká.

To má za následek řadu zbytečných onemocnění, těžších průběhů nemoci a bohužel i úmrtí. Přitom proti řadě nemocí, které ohrožují populaci, zejména seniory i lidi s chronickým onemocněním, je dostupná prevence, očkování. Ať už proti chřipce, pneumokokům či klíšťové encefalitidě. Ve většině případů je i plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Proč tato prevence není tak využívána a proočkovanost je nízká, se snažila Rada seniorů ČR zjistit a uskutečnila na téma očkování letos na přelomu srpna a září mezi seniory průzkum.
Pouze 24 % respondentů v rámci průzkumu uvedlo, že je praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem, 17 % bylo seznámeno jen s některými vakcínami. Průzkum také zjistil, že 65 % seniorů by mělo zájem o informace na téma očkování. Největší zájem senioři projevili o očkování proti covidu-19, tetanu, chřipce, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým infekcím, meningokokovým infekcím a černému kašli. Z průzkumu vyplynulo, že senioři by ve skutečnosti měli větší zájem o očkování, pokud by jim byly známy přínosy pro prevenci před zdravotními
problémy (24 %), pokud by se jim dostalo podrobnějších informací (21 %) nebo pokud by dostali doporučení od lékaře (14 %). Zajímavostí je, že většina seniorů by byla ochotna si za očkování platit, přestože největší část (37 %) pouze v řádu stokorun. „Rada seniorů se v České republice podílí na zvyšování věku dožití ve zdraví. Jednou z cest, která vede k tomuto cíli, je i proočkování starší populace. Protože v porovnání s jinými evropskými státy v proočkování seniorů pokulháváme, rozhodli jsme se oslovit seniory v rámci našeho průzkumu,
abychom zjistili, jaký vlastně mají názor na očkování, komunikaci s praktickými lékaři, ke způsobu jednání, očkovacímu kalendáři či úhradě za očkování. Výsledky ukazují, že seniorům chybí dostatek informací a větší pozornost jejich praktických lékařů, kteří by jim měli očkování doporučovat a vysvětlovat jeho přínosy,“ shrnuje výsledky průzkumu předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Také proočkovanost populace proti chřipce je nízká – od loňského září do letošního srpna to bylo 7,3 %. Proočkovanost osob starších 65 let dosahuje za stejné období 26,4 %. „Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by v této skupině osob měla být proočkovanost na nějakých 75 %,“ vysvětluje Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Dalším závažným onemocněním rizikovým zejména pro seniory jsou pneumokokové infekce. V roce 2014 bylo proti pneumokokům proočkováno jen 10 113 osob. Po zavedení hrazeného očkování stoupl počet očkovaných v roce 2015 na 30 533, v roce 2019 na 134 295, v roce 2022 to bylo ale jen 43 204 seniorů. Proočkovanost proti pneumokokové infekci klesá, ale počet úmrtí spojených s invazivním pneumokokovým onemocněním roste.
V roce 2022 zemřelo na toto onemocnění 55 seniorů a v roce 2023 76 osob starších 65 let. „Proočkovanost seniorů ve věku 65+ proti pneumokokové infekci nedosahuje takové úrovně, aby byla tato populace účinně ochráněna. Apeluji zejména na seniory a rizikové skupiny, aby se nechali očkovat, a nejen proti pneumokokovým infekcím,“ říká Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nízká proočkovanost seniorů je spojována i s klíšťovou encefalitidou, i když je u nás vysoký počet hlášených případů tohoto onemocnění a tvoří 20 až 25 % všech případů v zemích Evropské unie. Protože se závažnost průběhu nemoci zvyšuje s věkem nemocného, patří senioři do skupiny, která by měla být očkována, i proto mají pojištěnci nad 50 let věku očkování plně hrazené.