Zábřežští turisté z odboru postižených si prodloužili léto na Šumavě

Pan Stanislav Jašek zorganizoval pro 26 osob ve dnech 14.9. – 19.9.2020 soustředění  turistů na Šumavě. V pondělí se většina přepravila vlakem do Vimperku a autobusem na penzion Šumavous, který je hlavně přizpůsobený pro rodiče s dětmi v nádherném lesním prostředí ,uprostřed zvířátek, který majitel pan Jiří Hujda v tomto areálu chová. Říká se, že senioři se vracejí do dětských let, takže jsme si všichni užívali tohoto krásného prostředí.

Ještě tentýž den, jsme udělali procházku po okolí, ale většina se cestou rozprchla do lesa, kde nasbírala tašky hub, které potom do konce pobytu usušila.

Program byl velmi nabitý a bonusem byla skutečnost, že nás pan majitel osobně vozil tři dny autobusem a tím jsme byli schopni vidět co nejvíce zajímavých míst této oblasti.

První den jsme zaparkovali autobus na Antýglu, je to bývalý královský dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století. Touto  stezkou jsme se vydali kolem řeky Vydry, přes nově postavený Klostermannův  most z roku 2012, na Turnerovu chatu k vlčím výběhům, měli jsme štěstí, že pár krásných kousků jsme zahlédli. Odtud jsme jeli do Srní, obec vznikla roku 1727. Přímo uprostřed vsi stojí již od roku 1805 kostel Nejsvětější Trojice.  Vchynicko-Tetovský kanál vznikl v letech 1799-1800 , toto vodní dílo bylo vybudováno k plavení dříví, jeho část slouží jako přivaděč vody na Čenkovu pilu, která leží na soutoku říčky Křemelné  s řekou Vydrou, tímto soutokem vzniká řeka Otava. Měli jsme čest i tuto elektrárnu navštívit. Krásně unavení jsme dojeli na penzion, kde nás už čekala dobrá večeře. Po večeři jsme měli  přednášku s ochutnávkou bylinkových vín a octů. Den byl zakončený zpěvem a hrou na kytary, proložený spoustou vtipů.

Druhý den jsme opět plní sil a energie očekávali, co nás čeká. Autobus nás odvezl na Churáňov, odkud jsme došli na meteorologickou stanici, kde byla domluvena prohlídka této stanice s odborným výkladem. Odtud jsme vystoupali na rozhlednu Kobyle na bývalý skokanský můstek, odměnou jsme měli nádherné výhledy .Dále jsme pokračovali na Pláně- Nové  Hutě,  kde na nás čekal autobus a převezl nás na Jezerní  slať, kterou jsme si prošli procházkou po dřevěném chodníku, na okraji je vyhlídková věž.  Následně opět návštěva Chalupské slati, přímo do slati vede 300m dlouhý  chodníček, na jehož konci je vyhlídka na největší rašelinné jezírko v ČR/1.3ha/. Další zastávkou byla Kvilda v nadmořské výšce 1062 m, kde jsme se občerstvili a prohlédli horské městečko. Ale ještě předtím jsme se zastavili do areálu s jelením a rysím výběhem ve volném výběhu. Po náročném dni opět posezení u kytar a vínečka.

Třetí den nám zkomplikovala nová situace v ČR s nárůstem nemocných  korona virem, neustále se měnícím opatřením. Proto jsme museli zaměnit výstup na horu Třístoličník z německé strany, za návštěvu Soumarského rašeliniště. Na Soumarském Mostu, na levém břehu Vltavy, stojí vstupní brána na unikátní stezku revitalizovaných rašelinišť, kde se do roku 1998 těžila průmyslově rašelina. Každého uchvátila vitalita šumavské přírody, návrat rašeliníků na zamokřená místa, dopoledne padala mlha a proto toto počasí ještě více přiblížilo krásný film „Krále Šumavy“. Po prohlídce nás autobus převezl do Stožce, kde jsme vystoupali ke Stožecké kapli , která stojí u pramene léčivé vody, kde podle pověsti ze 17. století zázračně vrátila zrak slepému kováři Jakubu z Volar. Od kaple jsme vystoupali na Stožeckou skálu a nazpět do Stožce. Tím jsme uzavřeli okruh v délce 8.5 km za  sluníčka. Cestou na penzion jsme se zastavili  v Kašperku, kde jsme udělali společnou fotku u policejní stanice „Modrava“, kterou známe z televizního seriálu. Po večeři nás navštívil  lidový  vypravěč, autor pohádek a pověstí pan Hynek Klimek, který dokonce bydlel i v Zábřehu.

Čtvrtý den ráno jsme za krásného počasí vyrazili vlakem do Kubové Huti, odkud jsme zdolali „Boubín“ s nadmořské výškou 1362 m. Na vrcholu stojí 21 m vysoká dřevěná rozhledna, je nejvýše položenou rozhlednou v Jihočeském kraji a lze spatřit i Alpy.  Boubín je symbolem Šumavy nejen pralesem, ale i svými lesy, které rostou na jeho svazích. Boubínský prales patří k nejstarším přírodním rezervacím v Čechách. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300-400 let.  Nezapomenutelný zážitek je posezení u Boubínského  jezírka, které bylo budováno od r. 1836. Nachází se v nadmořské výšce 925 m a má rozlohu 0,37ha. Ze Zátoni nás odvezl vlak do Vimperku a odtud jsme došli pěšky 5km na penzion. Krásně unaveni, plni zážitků , jsme si užili poslední večer.

Ráno jsme ukončili pobyt s nádherným pocitem, že nám to ještě tak šlape a jak je naše vlast krásná. Nesmíme si jí nikým nechat vzít a proto musíme za ČESKO bojovat. Už se těšíme na příští rok, na místa, která jsme nestihli /Obří hrad, Špičák, Černé jezero, Čertovo jezero,  Bílá strž, Poledník, pramen Vltavy, apod./

Zrekapitulovali jsme našlapané kilometry po dobu pobytu a bylo jich neuvěřitelných 75 , v krásném počasí. Velké poděkování patří panu  Stanislavu Jaškovi, za perfektní připravení soustředění pro zdravotně  postižené turisty

V Zábřehu 10. 9. 2020  Helena Seidlová