Úvodní slovo předkladatele JUDr. Stanislava Grospiče k poslaneckému návrhu novely zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
(změna mechanismu valorizace penzí)
Vážený pane předsedo, dámy a pánové,
při lednové výplatě penzí senioři obdrželi v průměru o 380 Kč více než v prosinci,
což bylo 1,8 procentní navýšení nad rámec zákonné povinnosti vlády, která penze
valorizovala. Nechci spekulovat o důvodech významného rozhodnutí, které je seniory
vítáno. V uplynulých dvou letech ale vlády premiérů Špidly a Grosse valorizovaly
pouze tolik kolik ze zákona musely a výsledkem bylo každoroční zhoršení sociálního
postavení dvou miliónů obyvatel České republiky. Spotřebitelské ceny mají v letošním
roce vzrůst o 3,0 procentního bodu dle České národní banky, respektive o 2,5 procent-
ního bodu dle ministerstva financí. Růst mezd je pak prognózován na úrovni šesti
až šesti a půl procentních bodů. Dle současného nastavení spotřebních košů pro
inf1aci spotřebitelských cen a pro životní náklady důchodců bude 2,5 procentní
inflace znamenat 3,4 procentní růst životních nákladů důchodců, a tří procentní
inflace 3,9 procentní růst životních nákladů důchodců.
A konečně výkon českého národního hospodářství má v roce 2006 meziročně vzrůst o
4,5 procentních bodů.
O čem tato data vypovídají?
Tato data vypovídají o tom, že český mechanismus valorizace penzí není spravedlivý.
Není spravedlivý z toho důvodu, že při rozdělování vytvořených společenských zdrojů
výrazně preferuje ekonomicky aktivní část populace na úkor ekonomicky post aktivní
částí populace. Jak již bylo řečeno mzdy mají vzrůst o 6,0 až 6,5 procent, penze
pouze o 4,9 procent. Sociální postavení seniorů se tak permanentně zhoršuje a penze
na úrovni do 6 000 Kč, kterých je v České republice 172 tisíc, již nestačí pokrývat
náklady na bydlení, na placené léky atd. Přitom jste v prosinci schválili zákon ,
"O jednostranném zvyšování nájemného z bytu", který životní náklady řady seniorů
dále významně navýší. Kromě toho jen elektrická energie byla zdražena o 8,9 %, plyn
o 4,9 % a teplo o 6 až 20 %. A to pouze k 1.lednu, další zdražování v průběhu roku
vyloučit nelze. Dle odhadů Potravinářské komory dále zdraží také potraviny, a to o
3 procenta, očekává se nárůst doplatků za léky atd., tedy těch komodit, které jsou
pro seniory životně nezbytné.
Tato data vypovídají také o tom, že český mechanismus valorizace penzí není funkční.
Není funkční z toho důvodu, že nedokáže uchovávat reálnou kupní sílu přiznaných
penzí, což je základní a minimální funkcí valorizace ve všech státech. Životní
náklady důchodců vrostou v roce 2006 dle prognóz renovovaných institucí o 3,4 až
3,9 procentních bodů, vláda sice důchody navýšila v průměru o 4,9 procentních bodů
ale u penzí nižších než průměrných to stačit nebude. Při penzi např. 5 000 Kč činilo
lednové navýšení totiž jen 246 Kč, při penzi např. 6 000 Kč jen 295 Kč, a při penzi
např. 7 000 Kč činilo lednové navýšení 344 Kč. Tedy o 134 Kč, o 85 Kč a o 36 Kč méně
než u penze průměrné. Řečeno obecně, čím menší penze, tím nižší kompenzace růstu
životních nákladů. Přitom seniorů s penzí nižší než průměrnou je 62 procent.
A konečně tato data vypovídají také o tom, že český mechanismus valorizace penzí
není dokonalý. Není dokonalý z toho důvodu, že nově přiznávané penze v roce 2006
budou indexovány stoprocentním růstem nominálních mezd za první pololetí 2005, tj.
o 5,6 procent a valorizace stávajících penzí bude činit jen 4,9 procent. Ze zákona
tak systémově produkujeme "novo" a "starodůchodce". V roce 2006 bude rozdíl mezi
nově přiznaným důchodem a ze stejného základu dříve vypočítaným důchodem činit 0,7
procenta. Při desetitisícové penzi jde o částku 70 Kč měsíčně, a to jen za rok 2006.
V dalších letech bude rozdíl dále narůstat. A takto to jde již deset roků.
Všechny tyto důvody vedli mne a se mnou také Vážené kolegy Zralého, Koníčka a Urbana
k osvojení legislativních požadavků Rady seniorů České republiky a k podání poslaneckého
návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Jde o novelu, která současný mechanismus valorizace penzí systémově navrhuje upravit
ve třech parametrech:
1) Závislost zvyšování penzí včetně startovacího mechanismu valorizace na rostu
indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, tj. za průměrné domácnosti, se
nahrazuje závislostí na rostu indexu životních nákladu konkrétních důchodcovských
rodin. Tím dojde ke zpřesnění valorizace, k plné kompenzaci důsledku inflačního
pohybu na seniory a také k uchování reálné hodnoty penzí. V podstatě jde o návrat
k osvědčenému institutu z let 1990 až 1995, kdy tehdejší valorizace penzí byla na
indexu růstu životních nákladu důchodců založena.
2) Období pro výpočet valorizace penzí ve vztahu k reálné mzdě se navrhuje zkrátit
z dvanácti na šest měsícu. Výsledkem bude nejen vyšší aktuálnost výpočtu, ale též
sjednocení indexu pro výpočet nově přiznaných penzí. Konkrétně index pro tzv.
"koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu" s indexem valorizace penzí.
Jde o jednu z možností systémového řešení problému "staro" a "novo" důchodců.
3) Závislost zvyšování penzí na rostu reálné mzdy se navrhuje navýšit z jedné třetiny
na jednu polovinu indexu rostu průměrné reálné mzdy v národním hospodářství.
Finanční náklady poslanecké novely zákona o důchodovém pojištění jsou dle propočtu
Rady senioru České republiky v řádu jednotek miliard korun. Dle vládních propočtů
půjde o náklady ve výši 3,2 miliardy Kč pro rok 2006, o 4,7 miliardy Kč pro rok 2007
a o 6,1 miliardy Kč pro rok 2008. Uvedené částky představují tři desetiny procenta
navrhovaného státního rozpočtu a jedno procento z vybraných příjmů na důchodovém
účtu v roce 2006. V letech dalších půjde o váhu obdobnou, tedy o částky lehce
akceptovatelné až zanedbatelné.
Ke stanovisku vlády:
K bodu 1 - Vláda považuje dosavadní právní úpravu zvyšování penzí za vyhovující,
což je hlavním důvodem proč odmítá poslaneckou iniciativu akceptovat. Jde o zásadní
rozpor mezi současnou vládní koalicí a Radou seniorů České republiky na úroveň
sociálního začlenění dvou milionů českých seniorů do demokratické společnosti na
začátku třetího tisíciletí lidské civilizace a do evropských standardů. Dovolím si
v této souvislosti připomenout programová prohlášení všech tří koaličních vlád
současného volebního období. Cituji: "vláda zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených
důchodů", viz programové prohlášení vlády premiéra Špidly. "Vláda bude valorizovat
již přiznané důchody tak, aby se i současní důchodci podíleli na růstu bohatství
společnosti", viz programové prohlášení vlády premiéra Grosse. A konečně "vláda bude
prosazovat zlepšení sociálního postavení starší generace", viz programové prohlášení
vlády současného premiéra Paroubka. Nevím jak naplnění těchto poměrně jednoznačných
programových závazků dát do souvislosti s odmítavým stanoviskem vlády pro umírněně
progresivnější variantu valorizace penzí. Zřejmě jde o přímý rozpor mezi sliby a
skutečností!
K bodu 2 - Dovolím si polemizovat. Dle oficielních dat ministerstva práce a sociálních
věcí činil podíl nově přiznaného starobního důchodu ke mzdě v roce 2004 43,8 % a v
roce 2005 44,2 %, tedy o 1,2 a o 0,8 procentního bodu méně než stanovený normativ.
O tom již stanovisko vlády nehovoří. To za prvé. Za druhé, zásadní jistě není hledisko
právní, nýbrž hledisko věcné, kterým je normativ organizace Spojených národů na
minimální starobní penzi. Tedy mezinárodní normativ sociální spravedlnosti. Normativ
nastavení sociálního postavení seniorů ve společnosti, normativ podílu třetí generace
na užívání národního bohatství. Řeč je také o úctě dětí ke svým rodičům, o míře
mezi generační solidarity ve třetím tisíciletí lidské civilizace, a konec konců řeč
je také o samotném postavení českého penzijního systému na mezinárodní úrovni.
Divím se tvůrcům penzijní reformy, že mezinárodně uznávané a pro Českou republiku
závazné minimální důchodové standardy do svých propočtů nezapracovali.
K bodu 3 - Některé výhrady vlády k legislativně technickým nedostatkům poslaneckého
návrhu přijímáme a odstraníme je při druhém čtení. Ale jde o záležitosti, řekl bych,
triviální. Hovořím o definici období pro zjišťování růstu reálné mzdy ze které
vypustíme kritizované slovo "rozhodné" a o zpřesnění dikce hranic tohoto období.
V této souvislosti ale zásadně odmítáme neodůvodněná tvrzení, že novelizované ustanovení
první věty odstavce 6 nestanovuje začátek a konec období pro zjišťování růstu reálné
mzdy a že se nepočítá s možností valorizace v mimořádném termínu. Tj. pokud životní
náklady domácností důchodců dosáhnou od posledního termínu valorizace aspoň 10 procent.
Uvedený příklad pro valorizaci roku 2007 pak má přímo spekulativní charakter, nic
takového náš poslanecký návrh neumožňuje. Obdobně odmítáme výhrady vlády k bodu 5
novely, kde upravenou dikci odstavce 9 považujeme za dostatečně precizní a jednoznačnou.
Samozřejmě, že všechna ustanovení novely jsme připraveni s odborníky ministerstva
práce a sociálních věcí ještě jednou prodiskutovat, abychom pochybnostem předešli.
Za případnou pomoc a spolupráci při legislativně technickém dopracování novely
předem děkujeme. Z věcného vymezení ale slevit nelze!
Vážený pane předsedo, dámy a pánové,
všichni předkladatelé poslanecké novely § 67 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění považuji za nezbytné závěrem úvodního vystoupení předkladatelů zdůraznit
ještě dva zásadní aspekty předlohy. Prvním aspektem je společenský, etický a jistě
také politický význam problému, který má název "zastavení přetrvávající osmileté
tendence permanentního zhoršování sociálního postavení třetí generace v české
společnosti". A druhým aspektem předlohy jsou pak umírněné finanční náklady její
realizovatelnosti. Jednotky miliard Kč pro vyřešení jednoho ze zásadních společenských
problémů současnosti lze jistě při troše dobré vůle akceptovat. Věřím Vážené kolegyně
a kolegové, že vyváženost obou aspektů jistě spravedlivě posoudíte. Z pověření
předsedy Rady seniorů České republiky jsem pak zplnomocněn prohlásit:
"Senioři Vám Váš vztah k třetí generaci nikdy nezapomenou".
V Praze dne 21. ledna 2006
Stanislav Grospič