23     EVROPSKÝ SENIOR          17.4.2006          
Společnost pro Evropu,
Pod Parukářkou 8 - 130 00 Praha 3
Redakce:  DrJermar@aol.com 
ROZMNOŽUJTE   NAŠE   INFORMACE    XEROXEM

Pohybem  ku  zdraví
Kdo z nás by nechtěl zůstat zdravý a výkonný až do pozdního věku? Prevence nám dává šanci a vytváří
předpoklady zdravějšího, delšího a lepšího  života. Měli bychom se proto: 
- kriticky zamyslet nad životním stylem, 
- zvýšit svou tělesnou i duševní aktivitu a převzít tak odpovědnost za své zdraví i tělesnou a duševní
  vyrovnanost.
Je třeba získat radost z pohybu, sportu a hry a kombinovat ji s přiměřenou prací: Bez příležitostné
placené práce jsme nuceni se značně omezovat. V našich podmínkách se bez ní těžko obejdeme.
Naše srdce, jež tluče osmdesát tisíckrát denně a při tom pumpuje čtyři až pět litrů krve naším krevním
systémem, náš plicní systém, jež rozložen by zaujal plochu fotbalového hřiště, dvě stovky svalů, jež drží
pohromadě naši kostru a umožňují nesmírné množství různorodých pohybů dokazují, že máme pro pohyb ty
nejlepší předpoklady.
Běžné podmínky, v nichž v průběhu pracovně-výdělečného procesu a zvláště v našem vyšším věku žijeme,
vyžadují pohyb jen omezeně.
Tak se postupně snižuje výkonnost našeho srdce, krevního oběhu, dýchání, svalstva i mozku. Ty se totiž
během našeho života samovolně přizpůsobují požadovanému výkonu. 
Dřevorubci, stavební dělníci, zemědělci i jiná povolání umožňují denně pohyb na zdravém vzduchu, někdy
však až příliš, tedy nezdravě namáhavý. Měli-li jsme však pohodlné kancelářské zaměstnání, jsme na tom
pochopitelně hůře. Pokud jsme ovšem nepěstovali přiměřený sport pro vyrovnání potřeby tělesné aktivity.
Nemoci srdce a krevního oběhu, vysoký krevní tlak a stálé bolesti v zádech jsou označovány jako civilizační
choroby. Mají tedy co činit s civilizací, jež nás nutí k nezdravému způsobu života. Naše tělo se přizpůsuje
po statisíce let naší činnosti. Od doby, kdy se vyvinul náš živočišný druh homo sapiens před statisícem
let, tedy již v Africe odkud přišel, se naši předkové živili jak sběrači a lovci: skláněli se, trhali či
vyhrabovali plody, běželi za kořistí, lezli na stromy, utíkali před nebezpečím. To již po řadu staletí
neděláme. Mnozí z nás sedíme a jen se dívame do obrazovky. Na to nejsme vývojem připraveni, a proto
propadáme civilizačním chorobám.     
Braňme se proti tomu cílevědomým pohybem. Začít bychom měli okamžitě, zejména tehdy, je-li nám přes šedesát.
Ani tehdy není pozdě. To dosvědčí všichni ti, kdo začali v tomto věku s pohybem rozumně a třeba nejmodernějším
způsobem, ve fitnes centru.
Poraďme se však s lékařem. Proti mnohým potížím sice existují léky, avšak mnohé mají vedlejší účinky.
Užívejme je tedy jen tehdy, když nám to radí lékař. Proti mnohým potížím i chorobám máme často jednodušší
řešení: sport, pravidelný pohyb, zejména ten, zaměřený na naše potíže.
Základní pravidla našeho životního stylu odvoďme ze starořecké moudrosti: vše dobré vyplývá z míry věcí -
zdraví je vyrovnanost. Všeho moc škodí říká také české přísloví a tak s tím začněme pomalu, ale již dnes.
Zemřel Kristus v Indii?
Ježíš Kristus je klíčovou postavou dvou velkých světových náboženství. Křesťané jej pokládají za božího
syna a mohamedáni - jako Isu - za čtvrtého nejvýznačnějšího proroka jejich víry. Bible, přesněji čtyři
evangelia Nového zákona nám podávají základní informace o jeho životě a působení. Další významné informace
o něm lze získat ze spisů sv. Pavla a z řady dalších dokumentů, jimž však církev neudělila své Imprimatur. 
Z těchto dokumentů vyplývá, že na Velký pátek před téměř dvěma tisíci lety byl Ježíš ukřižován, a že třetího
dne vstal z mrtvých. Okolnostmi jeho zmrtvýchvstání se zabývala řada vědeckých prací. Mnozí z těchto vědců
či publicistů dospěli k velmi zajímavým závěrům. Dan Brown ve svém novém bestselleru tvrdí, že se Kristus
oženil s Maří Magdalenou a měl s ní po svém zmrtvýchvstání několik potomků.
Holger Kersten se zabývá zejména obdobím Ježíšova života mezi jeho 12 a 30 rokem a obdobím po jeho zmrtvých-
vstání. Ve své publikaci Ježíš žil v Indii se snaží prokázat, že biblickou zaslíbenou zemí je Kašmír v
Himalájích. Tvrdí, že Ježíš tam za svého mládí získal od indických mágů náboženské i magické znalosti, na
příklad chodit po vodní hladině, uzdravovat nemocné i zmrzačené a činit i jiné zázraky.
Řada událostí, líčených v Novém zákoně má své předobrazy ve staroindických legendách, jež vznikly o staletí
dříve. Hindustánské náboženství pokládá za boha-stvořitele Bráhmu. Z něho vznikl Višna, jehož osmou inkarnací
je Krišna a devátou Budha-Gautama. Šiva má úlohu ducha svatého. Krišna učil své následovníky nejen víře v
dobrotivost stvořitele a lásce k bližnímu. Nabádal je i k tomu, aby činili dobré skutky, nemstili se a
opláceli zlé dobrým. Krišna byl svými pronásledovateli usmrcen a pověšen. Jeho následovníci však jeho
mrtvé tělo nenalezli, neboť vstoupil na nebesa.
Mnozí mohamedáni jsou přesvědčení o tom, že Kristus prožil také řadu let po svém zmrtvýchvstání v Kašmíru
Ve Srínagaru, hlavním městě Kašmíru, existuje hrob proroka Yus Asafa, jež je ztotožňován s Ježíšem Kristem.
O obou cestách Ježíše do Kašmíru referuje šejch Al-Said-us-Sadiq v 9. století. Uvádí také podobenství z
jeho díla, jež jejichž znění je blízké podobenstvím evangelií.
Hrob proroka Yuz Asafa je orientován ve směru východ-západ, tedy podle židovské a nikoliv mohamedánské tradice.
Při archeologickém výzkumu byly v něm nalezeny kamenné vytesané otisky chodidel. Jsou na nich patrné zřetelné
hluboké jizvy po hřebech z ukřižování. Z polohy těchto jizev je vidět, že levá noha byla položena před pravou.
To odpovídá krvavým stopám na rouchu, do něhož měl být údajně zahalen Kristus po své smrti. Toto roucho,
o němž se píše v evangeliích, je uchováváno v italském Turíně.
                                                                                                  (jer)

Cvičení mozkových buněk
O zapomnětlivosti ve stáří koluje mnoho vtipů. Mnoho z nás seniorů má z této postupné ztráty paměti obavy,
jež však nejsou úplně oprávněné. Nedávný výzkum prokázal, že ve stáří neodumírají mozkové buňky, ale především
spojení mezi nimi. Tento přirozený proces sice nemůžeme zastavit, avšak proti ochabování paměti se bránit
dokážeme. Mozek se totiž i ve stáří dá trénovat právě tak, jako svaly. 
Duševní svěžest však také vyžaduje pohyb na zdravém vzduchu a dobrou výživu. Mozek potřebuje pro svou činnost
nejen kyslík, ale i glukózu, jejímž prostřednictvím přijímá energii. Proto bychom si měli dopřát pravidelný
přísun uhlohydrátů, nejlépe ve velmi malých dávkách, každé dvě hodiny. Ráno, v poledne a večer dodávejme svému
tělu uhlohydráty ve formě chleba či pečiva, rýže, těstovin a brambor, v mezičase ve formě ovoce či zeleniny.
Tuky nemusíme příliš omezovat, používáme-li ty správné: olivový či slunečnicový olej, margarín a nikoliv máslo,
tučné maso a uzeniny. 
Rovněž přísun tekutin by měl být pravidelný, kolem dvou litrů denně, rozdělený na malé dávky. Šedá hmota
mozková totiž bez přísunu tekutin vysychá. Pít až tehdy, kdy se dostaví žízeň, není tedy správné.     
Pohyb na zdravém vzduchu, v lese, v polích  nebo alespoň v parku, posiluje srdce i krevní oběh. Mozek se tím
prokrvuje a získává energii. 
Gerontologové zjistili, že život v osamělosti a omezení společenských kontaktů zvyšuje riziko onemocnění
Alzheimerovou nemocí, jejímiž průvodními znaky jsou náhlý pokles duševních schopností a vzrůst zapomnětlivosti,
spojené s depresemi, nespavostí a záchvaty agresivity. Gerontologové také prokázali, 
- že trénink mozku snižuje riziko vzniku této nemoci,
- že i šedesátiletí či sedmdesátiletí mohou během dvou týdnů tréninkem mozku zvýšit svůj inteligenční kvocient
  IQ až o 15 bodů
- že tréninkem mozku vznikají i ve stáří nová nervová spojení mezi mozkovými buňkami. 
Vědecky bylo rovněž prokázáno, že preventivní opatření proti infarktu a mozkové mrtvici, tedy snížení vysokého
krevního tlaku či zvýšené hladiny cukru v krvi, opatření pro srdečního rytmu atd., chrání i před vznikem
Alzheimerovy choroby. Přejejím vznikem tedy chrání sport, odstranění nadváhy a vyhýbání se stresu a kouření.
Různé duševní činnosti trénují mozkové buňky a jejich nervová spojení pochopitelně rozdílně: mozkový trénink
je třeba přizpůsobit navyklé činnosti či předchozímu zaměstnání nebo koníčkům: vědecká či umělecká nebo
řemeslná práce, různé formy studia včetně studia jazyků a četba, nejrůznější koníčky, hry v karty a šachy
a samozřejmě i luštění křížovek a podobně.
                                                                                                  (lit)

Seniorské organizace EU
V celé Evropě dochází k řadě změn. Klesá porodnost, zvyšuje se průměrný věk a tak se početní poměr počtu
občanů starší a mladší generace mění. Starších občanů - penzistů je stále více a těch, kteří musí vydělávat
na jejich penze je méně. Hospodářská situace je v řadě evropských zemí poměrně napjatá a to i přes jejich
neustálý hospodářský rozvoj. Situace v České republice je v tomto srovnání poměrně lepší, neboť nenastal
zatím tak značný pokles porodnosti jako u našich západních sousedů a kromě toho je náš hospodářský rozvoj
jako ve všech nových státech Evropské unie, značně rychlejší.
Politické orgány našich západních sousedů se pochopitelně těmito problémy  usilovně zabývají. Skutečné řešení
je zatím v nedohlednu, neboť celková situace je velmi složitá, mimo jiné i z důvodů globalizace a tlaku
chudých národů a náboženské radikalizace, uspíšené nepromyšleně vyvolanou druhou válkou s Irákem.
Za této situace je velmi důležité, aby každá ze skupin občanů definovala své potřeby a přizpůsobila je
příslušným hospodářským možnostem. Současně je v demokratických státech také zapotřebí, aby se příslušné
společenské skupiny organizovaly za účelem formulování a prosazování svých zájmů.
V České republice vznikla tak po roce 1989 řada seniorských organizací, jež jsou nyní sdruženy a zastřešeny
Radou seniorů České republiky.
Podobná situace je i v sousedních evropských zemích. Ve Spolkové republice Německo existuje BAGSO,
Bundesarbetsgemeinschaft der Senio-ren-Organisationen e.V., tedy Svazové pracovní sdružení organizací seniorů
(e.V. - registrované sdružení). Sestává se z desítek organizací, z nichž pro základní vysvětlení jmenujeme
nejprve organizace spolupracující s církvemi: ESW - Evangelisches Seniorenwerk, EAFA - Evangelische
Arbeitsgemein-schaft für Alternarbeit, FDK - Familienbund der Katholiken, KAB - Katholische Arbeitnehmer-
Bewegung, KFD - Katholische Frauengemein-schaft. Nezávisle na církvích pracují: DSR - Deutscher Senioren
Ring, VS - Bundesverband Volkssolidarität, DFV - Deutscher Familienverband, NÄF - Nationales Netzwerk älterer
Frauen, Kolpingwerk Deutschland, Deutsches Sozialwerk,NaturfreundeDeutschlands,Deutsche Alzheimer Gesellschaft,
atd.
Tyto organizace pracují jednak v místních pobočkách a pořádají sjezdy či schůze a t.zv. wokshopy k určitým
důležitým tématům, ale zabývají se i thematickými projekty, většinou sponzorovanými různými organizacemi nebo
i za podpory EU.
Mezi tyto projekty patří na příklad: Výměny zkušeností, Mezinárodní setkání, Partnerské smlouvy, Partner-ství
měst, Škola generací, Dny duševní svěžesti, Získávání času, Výchova k hudbě a pohybu, Způsob volby zaměstnání,
Seniorští dobrovolníci, Dálková výuka, Senioři a informační společnost, Integrace pozdních přistěhovalců,
Setkání mládeže se seniory, Přátelé přírody, Pohyb a podpora zdraví ve vysokém věku a řada dalších.
Finanční situace německých občanů se v poslední době rapidně zhoršuje. Situace německých důchodců, kteří
mají t.zv. starý důchod je velmi dobrá. Horší to bude s těmi, jež nastoupí do penze později. Politici jednají
o tom, že se v Německu bude do penze nastupovat čím dál ve vyšším věku. Tento proces však bude probíhat
pozvolna, aby nedošlo k sociálním otřesům. Zatím se počítá s tím, že v roce 2026 bude nárok důchod až v 67
letech - dnes je to v 65 letech. V parlamentu byl navíc diskutován názor, že bezdětní by měli mít poloviční
důchod.
Životní standart důchodců v Německu se teď pozvolna snižuje a bude se pravděpodobně zhoršovat rychleji.
Zatím je přesto podstatně vyšší než u nás. Někteří bohatší důchodci tráví tedy zimu nebo alespoň její část
na Kanárských ostrovech, v Toskánsku, Jižní Francii či na řeckém a tureckém pobřeží. Zdá se však, že tento
trend je omezován finanční situací čím dál tím víc.
To co však zůstane ještě celou řadu let budou domácí aktivity, na kterých se podílí i senioři jiných zemí
a po vstupu 10 nových členských zemí i senioři z těchto zemí. Lze mezi nimi najít dost Maďarů, Poláků,
občanů Litvy, Lotyšska a Estonska. Čechů nalézáme mezi nimi velmi málo. Hlavní příčinou tohoto stavu je
malá podpora českých sponzorů. Významným českým sponzorem je NROS - Nadace rozvoje občanské společnosti,
jež v letech 2003 a opětně v roce 2004 transformovala pokyny Evropské komise, požadující vyhlášení Phare
programu Boj proti vytlačování seniorů na okraj společnosti. NROS vyhlásila místo toho program Podpora
aktivního života seniorů a nepodporovala žádnou z organizací, sdružených v dnešní Radě seniorů České
republiky. Věnovala  prostředky určené na zlepšení informovanosti seniorů jedině neseniorským organizacím,
z nichž jen jediná byla známá jako seriozní: Český helsinský výbor. Při čemž i tento výbor kupodivu
nezajistil vynaložení těchto prostředků výlučně na účely, požadované uvedeným  programem Phare.
Tím nemohl být zlepšen přístup seniorů k informacím, vzdělávání a komunikaci, nemohla být rozvinuta síť
internetových kaváren pro seniory. Evropské zasíťování, k jehož zajištění se hlásila Společnost pro Evropu,
jež má dlouholeté zkušenosti z přenášení evropského know-how do České republiky, NROS zcela vyřadila.
České neziskové organizace, které se zabývají staršími občany, jsou propojeny napojeny na evropskou síť
seniorských organizací nadále jen z omezených prostředků organizací sdružených v Radě seniorů České
republiky a také činností Společnosti pro Evropu, jež mimo jiné vydává i tento webový informační bulletin.
Pokud by nějaká další z neziskových organizací Rady seniorů měla zájem navázat spojení s některou zahraniční
seniorskou organizací samostatně, může získat prostředky z programu EU Sokrates, jež má 6 podprogramů.
Může je pak vydat na příklad na vzdělávací programy, organizaci seminářů a konferencí i jiné aktivity,
zaměřené na specifická témata nebo cílové skupiny. Prostředky je možné získat za specifických okolností i
pro účast na zahraničním semináři či workshopu i školení, a to z podpro-gramu Grundtvig, pokud ovšem žadatel
splňuje příslušné požadavky včetně jazykových znalostí a praxe). Kontaktní adresa pro získání podpory 
je: Národní agentura Socrates, U lužického semináře 13, 118 01 Praha 1. Tel 257 011 344, fax 257 532 407,
e-mail: info@socrates.cz, webová stránka: www.socrates.cz Na agenturu NROS se spíše neobracejte. Pracuje jen
na základě vyhlášených programů a navíc se tam setkáte s mladými, kteří si myslejí, že nezestárnou.
V rámci evropského zasíťování a navazování kontaktů s evropskými seniorskými organizacemi se zástupci
Společnosti pro Evropu z vlastních prostředků zúčastní ve dnech 12.+13. května 2006 konference: Demografická
změna: Nové horizonty - aktivní věk vytvářející pro občany starší 50 let základnu pro aktivní občanství a
(placenou) zaměstnanost. Tato konference se bude konat v Mnichově a Benidiktbeurn za mezinárodní účasti.
Bude se zabývat třemi tématy:
1. Významnější rolí seniorů v přechodné době mezi pracovním životem a penzí.
2. Novými pracovními trhy, novými poli činnosti a novými formami zaměstnání pro stárnoucí - včetně dalšího
   vzdělávání, jež jim umožní se pracovně uplatnit v jiných evropských zemích.
3. Novými řešeními pro podporu pozitivní spolupráce mladých a starých na pracovišti i při občanských aktivitách,
   zvláště se zřetelem na to, aby národní i evropští političtí činitelé pochopili, že starší lidé jsou schopni hrát aktivní roli v pracovním procesu a  pokračovat v občanských aktivitách.
Tuto důležitou konferenci organizuje Kompetenz-Agentur Dachau - Dr. Jutta Thinesse-Demel, Tel.: (004989)
580 664. e-mail: thinesse-dem@t-online.de, web: www.activeage.feek.ptu.hu, a to za spolupráce seniorských
organizací z Belgie, Francie, Holandska, Litvy, Maďarska, Norska, Polska, Řecka, Slovenska i Slovinska,
Švýcarska a Velké Británie.
                                                                                                 (red)

CÍLEVĚDOMOSTCÍLEVĚDOMOST
SENIOŘI SOUČASNOSTI
NOVÉMYŠLENKYNOVÉMYŠLENKY
Prezident Hosni Mubarak
Hosni Mobarak, dnes sedmasedm-desátiletý, se poprvé stal egyptským prezidentem v roce 1981 jako následovník
Anwara el-Sadata.
Je téměř tradicí, že při každé volbě v Egyptě získá kolem 90 procent hlasů. Nesvědčí to sice o přílišné
demokracii v Egyptě, spíše o jeho popularitě, jíž si vybudoval na úspěšné vojenské kariéře a jako náměstek
Anwara el-Sadata. Po mírových jednáních s Izraelem bylo nutno přivést Egypt zpět mezi ostatní arabské státy,
od nichž se za Anwara el-Sadata svým postojem k Izraeli izoloval. Mobarakovi se to podařilo, přestože vsadil
na kontinuitu vnitro- i zahraničně-politicky.
Současně se mu povedlo stát se spolehlivým politickým partnerem Evropské unie i USA. Toto partnerství je
udržováno především finanční pomocí USA.
Vnitropoliticky je znám jako tvrdý autokrat, který vládne i pomocí zákonů o nouzovém stavu. Na druhé straně
je si plně vědom, že liberální islám se odlišuje od radikálního tím, že členové tohoto náboženského
společenství jsou účastni interpretací koránu a nenásledují slepě příkazy mullahů. Liberální islám uznává
nutnost změněné interpretace koránu v souvislosti s rozvojem společnosti.
Je více duchovním a společenským nástrojem a méně nástrojem politickým. Radikální a liberální islám se
odlišuje právě tak rigiditou náboženské formy, jako se odlišují ultraorthodoxní a moderní Židé. 
Proti islámským fundamentalistům vystupuje Mubarak nesmiřitelně a vůči ostatním opozičním silám rovněž tvrdě.
Žije proto poměrně nebezpečně: přežil dva atentáty. 
Vládne v Egyptě už 22 let a tak si dokonce vysloužil přezdívku, jež je současně vyjádřením jeho výlučného
postavení i úcty. Říká se mu farao. 
Na druhé straně je třeba přiznat, že ve srovnání se sousední Sýrií, nebo dokonce Irákem s jeho dnes již
svrženým a zmizelým diktátorem Saddámem Hussainem, ba dokonce ve srovnání s vládci Saudské Arábie, nepěstoval
osobní kult. Na druhé straně je třeba přiznat, že si udržuje dostatečný odstup nejen od svých protivníků,
ale i od svých politických přátel. Daleko široko není vidět jeho vyzyvatel, což je v arabských státech běžné,
avšak ani jeho následovník. 
Egypt je sice republika, avšak její složité vnitřní poměry příliš demokracie neumožňují. V roce 1953 převzal
plukovník Nasser moc a zestátnil Suezský průplav, čímž se dostal do válečného konfliktu s Anglií a Francií.
Vzniklá Arabská republika zahrnovala i Sýrii, směřovala k tak zvanému arabskému socializmu, neboť byla
podporována Sovětským svazem. Za sovětské pomoci byla postavena Asuánská přehrada. Její vedlejší účinky dostaly
tradiční zemědělství a celé hospodářství Egypta do tísně. Komplikace šestidenní války s Izraelem a další
válečné konflikty uvedly Egypt do izolace od západních mocností. Po Nasserově smrti se stal prezidentem
Anwar el-Sadat, za jehož vlády se Egypt svazku se Sovětským svazem zbavil a Suezský průplav znovu uvedl do
provozu. Sblížení s Izraelem bylo příčinou atentátu na Sadata, po němž Mubarak převzal vládu.
Prezident Hosni Mubarak působí osobně velmi svěže. Vstává brzo, pracuje tvrdě. Pěstuje sport - podle zpráv
hraje i squash, což je rychlá a náročná hra. Své protivníky si drží od těla, ve sportu i v politice.
                                                                                               (red)