Návrh poslance Stanislava Grospiče na vydání zákona, kterým se mění
zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2005
4. volební období
_______________________________________________________________
Návrh
Z Á K O N
ze dne ……………… 2005,
kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č.134/1997 Sb.,
zákona č.289/1997 Sb., zákona č.224/1999 Sb., zákona č.18/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb.,
zákona č.220/2000 Sb., zákona č.116/2001 Sb., zákona č.188/2001 Sb., zákona č.353/2001 Sb.,
zákona č.198/2002 Sb., zákona č.263/2002 Sb., zákona č.264/2002 Sb., zákona č.362/2003 Sb.,
zákona č.424/2003 Sb., zákona č.425/2003 sb., zákona č.85/2004 Sb., zákona č.281/2004 Sb.,
zákona č.359/2004 Sb. a zákona č.436/2004 Sb. se mění takto:
1. V § 67 odst.1 se slova "úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem
(dále jen "růst cen")" nahrazují slovy "indexu životních nákladů domácností důchodců
(dále jen "růst životních nákladů")".
2. V § 67 odst. 4 se slova "100 % růstu cen" nahrazují slovy "100 % růstu životních
nákladů domácností důchodců" a slova "nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy" nahrazují
slovy "nejméně jedné polovině růstu reálné mzdy".
3. V § 67 odst.6 věta první zní: "Rozhodným obdobím pro stanovení růstu reálné mzdy
je období prvního pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a první pololetí
kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín
zvýšení důchodů.".
4. V § 67 odst.9 se začátek první věty "Růst cen se zjišťuje podle přírůstku úhrnného
indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem" nahrazuje textem "Růst životních nákladů
domácností důchodců se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za
domácnosti důchodců".
5. V § 67 odst.9 druhá věta zní: "Růst reálných mezd se stanoví jako podíl v jehož
čitateli je podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první
pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a průměrné měsíční mzdy zjištěné
Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází
kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů, a ve jmenovateli je podíl
průměrného pololetního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z
originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem
za první pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a za první pololetí
kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín
zvýšení důchodů".
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Důvodová zpráva
Obecná část:
Funkcí a posláním valorizace penzí je permanentně uchovávat jejich původní nastavení
a hodnoty po celou dobu post ekonomické aktivity člověka. Z uvedených důvodů mechanismus
valorizace zpravidla obsahuje dvě složky, a to jednak uchování reálné kupní síly penze
ve všech stádiích ekonomického cyklu a současně též uchování původně nastaveného
náhradového poměru. Tj. uchování původní relace penze k průměrné nominální mzdě v
národním hospodářství z doby přiznání důchodu. Konkrétní naplňování obou uvedených
složek valorizace penzí pak determinuje a předurčuje sociální postavení důchodce
ve společnosti.
Základ současného způsobu valorizace penzí byl položen zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, který nastavil startovací mechanismus i podmínky valorizace. Valorizaci penzí
byla vláda povinna uskutečnit vždy, pokud Úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl
od kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího poslednímu zvýšení důchodů alespoň
o 5 %. Vlastní zvýšení penzí pak muselo alespoň ze 70 % vykrýt inflaci a jednou za dva
roky též z jedné třetiny růst reálných mezd. Od doby účinnosti, tj. od 1.1. 1996 byla
původní právní úprava valorizace dvakráte novelizována, naposledy zákonem č.264/2002 Sb.,
účinným od 1.července 2002. V podstatě jde o pravidelnou a automatickou valorizaci penzí,
vždy k 1. lednu každého kalendářního roku, kterou je vláda povinna ze zákona uskutečnit.
A to pokud zvýšení průměrného starobního důchodu vypočítaného podle přesně stanovených
podmínek, činí alespoň 2 % s tím, že důchody je vláda povinna zvýšit také mimořádně,
pokud růst cen dosáhne alespoň 10 %. Valorizuje se zpětně a opožděně, a to na úrovni
plného vykrytí inflace a minimálně třetinového vykrytí růstu reálných mezd. Prostřednictvím
opožděné valorizace tak důchodci zálohují stát řádově cca 27 miliardami Kč ročně.
Minimální, pouze zákonná valorizace penzí byla uskutečněna v roce 2005, předpokládá se,
že obdobná situace bude též v letech příštích.
Přes progresivitu pravidelné, automatické a na minimální úrovni zákonem garantované
valorizace má současný model řadu negativních důsledků, na které důchodcovské hnutí
České republiky již dva roky upozorňuje:
1) Nastavení valorizace na úhrnný index spotřebitelských cen měřený spotřebním košem
průměrných domácností není přesné. Konkrétní spotřeba a z ní vyplývající životní náklady
důchodců jsou jiné, zpravidla rostou nepatrně rychleji než inflace obecná. V některých
regionech, např. v Hlavním městě Praze, pak životní náklady důchodců rostou výrazně
rychleji oproti inflaci obecné. Důsledkem je pak pokles reálné kupní síly penzí, který
např. činí:
| inflace | životní náklady důchodců | tj. + % |
| 12.204/12.203 | 102,8 | 103,0 |
| 12.204/12.99 | 113,2 | 116,8 |
| 12.204/1.89 | 422,5 | 456,1 |
2) Důchody jsou valorizovány opožděně na základě zpětně zjištěných statistických dat
o vývoji inflace před 6 měsíci a reálných mezd před 12 měsíci. Po dopočtení aktuálního
kalendářního roku pro který jsou reálná kupní síla a také náhradový poměr penzí
nastavovány, činí doba opožděné valorizace 18.měsíců při vazbě na cenový vývoj a
24 měsíců při vazbě na vývoj mzdový. Při ideálním stavu nezbytném pro plné uchování
reálné kupní síly penzí a také jejich náhradového poměru ve vztahu ke mzdám, by naopak
jejich valorizace měla vycházet z dat budoucího cenového a mzdového vývoje. Tj. na
základě renovované prognózy předpokládaného vývoje inflace a mezd. Současný mechanismus
valorizace založený na skutečném vývoji cen a reálné mzdy by tuto funkci plnil tehdy,
pokud by data skutečného vývoje byla vstřícně navýšena také o data vývoje budoucího.
3) Koncepční nedokonalost konstrukce výpočtu důchodu, se kterou není sladěn způsob
valorizace penzí, což je jednou z příčin systémového produkování "staro" a "novo"
důchodců. Od roku 1996, tj. od přijetí nového důchodového zákona, totiž trvale klesá
důsledkem progresivnější konstrukce výpočtu důchodu, relace již vyplácených k nově
vyměřovaným důchodům ze stejného vyměřovacího základu. A to o cca 3 % ročně. Systémové
řešení problému je v úpravě indexace výpočtu důchodu, která by neměla růst rychleji
než index valorizace stávajících penzí. Respektive valorizace penzí by měla růst stejným
tempem jako indexace systému výpočtu důchodu.
4) Nastavení mechanismu valorizace jednou třetinou na růst reálných mezd je pro
udržení náhradového poměru nedostatečné. Důsledkem výrazně rychlejšího růstu mezd
oproti růstu penzí dochází zejména v posledních letech k výraznému propadu relace
průměrný starobní důchod sólo k průměrné nominální mzdě v národním hospodářství.
A to z 55,3 % (měřeno k hrubé mzdě) v roce 1991 na 40,6 % v roce 2004. Tento negativní
vývoj bude pokračovat také v roce 2005 (40,3 %) a při uplatnění minimální, zákonné
valorizace penzí také v letech dalších. Jde o přímý rozpor s dikcí Úmluv MOP č.102 a
č.128 o minimální úrovni penzí, které Česká republika ratifikovala.
Navrhovaná úprava zákona o důchodovém pojištění z výše uvedených problémů vychází
a k jejich vyřešení mění nastavené valorizační ukazatele. Vazba na obecné životní
náklady průměrných domácností je nahrazena vazbou na konkrétní životní náklady rodin
důchodců. Tím dojde k upřesnění valorizace, která se posune z celostátního průměru
na specifické a konkrétní životní náklady a potřeby důchodců. K dalšímu zpřesnění
valorizace pak dojde také prostřednictvím navrhovaného zkrácení rozhodného období
pro výpočet reálné mzdy o 6 měsíců. Poslední úprava navyšuje minimální základ pro
započítání růstu reálné mzdy z jedné třetiny na jednu polovinu.
Navržená právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i se závazky z
mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad:
Změněné nastavení mechanismu valorizace penzí nebude mít významné dopady na státní
rozpočet. Předpokládaný vyšší index životních nákladů důchodců oproti indexu
spotřebitelských cen a navýšení minimálního základu pro započítání růstu reálné mzdy
z jedné třetiny na jednu polovinu může být do značné míry eliminováno zkrácením
rozhodného období jejího výpočtu z období celého kalendářního roku na období prvního
pololetí. Přesto, že u indexu nominálního růstu mezd podstatné rozdíly mezi pololetím
a celorokem nebývají, reálný mzdový růst ale může být důsledkem vyšší inflace v prvním
než ve druhém pololetí výrazně nižší. Viz porovnání současného a navrhovaného výpočtu
valorizace penzí pro rok 2005.
Současný výpočet: 1,032 x 1,023 = 1,055736
Nově navrhovaný výpočet 1,035 x 1,019 = 1,054665
Dle nově navrhovaného výpočtu valorizace penzí by státní rozpočet v roce 2005 ušetřil
448 milionů Kč. Odhadujeme, že důsledkem těchto jevů se mohou rozdíly mezi současnou
a nově navrhovanou konstrukcí výpočtu valorizace penzí pohybovat v řádech jednotek
miliard Kč. Tyto požadavky jsou s ohledem na 261 miliard Kč předpokládaných příjmů z
pojistného na důchodové zabezpečení v roce 2005 jistě ufinancovatelné.
Zvláštní část:
K Čl.I
K bodům 1 a 4
Závislost zvyšování důchodů na růstu indexu spotřebitelských cen za domácnosti
celkem se nahrazuje závislostí na růstu konkrétních životních nákladů důchodcovských
rodin. Dynamika a struktura spotřeby důchodců má vzhledem k příjmové situaci a také
k věku a ke zdravotní způsobilosti důchodců významná specifika, které spotřeba
statisticky průměrných rodin nepostihuje. Vázat zvyšování penzí na obecný cenový vývoj
tedy není přesné, a protože životní náklady důchodců doposud rostly rychleji než
index spotřebitelských cen, tak ve vztahu k důchodcům také významně diskriminační.
(Pokud by v budoucnu byla situace opačná, a životní náklady důchodců by rostly pomaleji
než index spotřebitelských cen, tak naopak valorizační náklady budou nižší. V každém
případě však půjde o valorizaci spravedlivou). Přitom např. v letech 1990 až 1995
bylo zvyšování penzí na konkrétní životní náklady důchodců vázáno.
K bodu 3
Rozhodné období pro výpočet indexu reálné mzdy se zkracuje z 12 na 6 měsíců, čímž
dojde k vyšší aktuálnosti dat pro potřeby valorizace. Současně se sjednocují termíny
a tím také indexy pro tzv. koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro
přiznání penzí s indexem pro výpočet koeficientu valorizaci penzí ve vztahu ke mzdám.
Jde též o jednu z možností systémového řešení problému "staro" a "novo" důchodců.
K bodům 2 a 5
Již 13 roků přetrvávající tendence soustavného zhoršování sociálního postavení
důchodců ve vztahu k ekonomicky aktivní části populace jednoznačně prokazuje, že
kompenzace jedné třetiny růstu reálných mezd při valorizaci penzí je nedostatečná.
Navrhuje se navýšení indexace z jedné třetiny na jednu polovinu indexu růstu průměrné
reálné mzdy v národním hospodářství. Obdobné návrhy již byly uplatněny např.
ministerstvem práce a sociálních věcí při návrhu penzijní reformy v roce 2002, v
současnosti převzala tento záměr v koncepci penzijní reformy Česká strana sociálně
demokratická atd.
K Čl.II
Datum účinnosti je s ohledem na nezbytnost zapracování finančních nákladů novely
do státního rozpočtu na rok 2006 1.leden 2006.
V Praze dne 1. dubna 2005 Stanislav Grospič
Platné znění zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn
xxxxxxxxxxx
HLAVA SEDMÁ
ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ
§ 67
(1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu životních nákladů
domácností důchodců (dále jen "růst životních nákladů") v období stanoveném podle odstavce
5 a na růstu indexu reálné mzdy (dále jen "růst reálné mzdy") v období stanoveném
podle odstavce 6.
(2) Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen "pravidelný
termín"), pokud zvýšení důchodu stanovené podle odstavce 4 činí alespoň 2 %.
(3) Důchody se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen "mimořádný termín"),
pokud v období stanoveném podle odstavce 5 růst životních nákladů dosáhl aspoň 10 %.
Důchody se podle věty první zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním
měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst životních nákladů dosáhl aspoň
10 %.
(4) Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo
částku odpovídající nejméně 100 % růstu životních nákladů domácností důchodců zjištěného
v období podle odstavce 5 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině polovině
růstu reálné mzdy zjištěného v období podle odstavce 6.
(5) Období pro zjišťování růstu životních nákladů se stanoví tak, že prvním měsícem
tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období
pro zjišťování růstu životních nákladů použitého při posledním zvýšení důchodů, a
posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů
a) v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok předchází
kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů,
b) v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst životních nákladů dosáhl
aspoň 10 %.
(6) Rozhodným obdobím pro stanovení růstu reálné mzdy je období prvního pololetí
kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a první pololetí kalendářního roku, který
o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.
Pokud je v rozhodném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 nižší než 1,
přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je v rozhodném
období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 vyšší než 1.
(7) Jestliže se po splnění podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu
splní v srpnu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá
pravidelný termín zvýšení důchodů, podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu,
zvýší se důchody pouze jednou a zvýšení důchodů podle růstu životních nákladů se stanoví
podle růstu životních nákladů zjištěného v období stanoveném podle odstavce 5 písm.a)
i v období stanoveném podle odstavce 5 písm.b). Jestliže se podmínky pro zvýšení
důchodů v pravidelném termínu a pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu splní současně
v červenci, zvýší se důchody jen v mimořádném termínu.
(8) Podle odstavců 2 a 3 se zvyšují důchody přiznané ode dne, který spadá do období
před prvním dnem kalendářního měsíce, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.
(9) Růst životních nákladů domácností důchodců se zjišťuje podle přírůstku úhrnného
indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců vypočteného z originálních bazických
indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem, růst životních
nákladů se stanoví jako podíl výše tohoto indexu v posledním měsíci období pro zjišťování
růstu životních nákladů a výše tohoto indexu v měsíci, který bezprostředně předchází
prvnímu měsíci tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl v jehož čitateli
je podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí
kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým
statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází
kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů, a ve jmenovateli je podíl
průměrného pololetního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného
z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým
úřadem za první pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a za první
pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož
spadá termín zvýšení důchodů. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České
správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které nejsou
vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§59) a jejichž výplata byla prováděna za poslední
kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu životních nákladů podle odstavce 5.
10) Zvýšení důchodů stanoví vláda nařízením, jde-li o zvýšení důchodů v pravidelném
termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 30.září kalendářního roku, který o jeden
rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů,
a jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 50
dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst životních nákladů dosáhl aspoň
10 %.
Stanislav Grospič