Životní minimum a hmotná nouze

Životní minimum a hmotná nouze

Vážený pane ministře,

navržené úpravy základních institutů záchranné sociální sítě českého státu mají
zásadní význam pro cca 55 000 důchodců, jejichž penze nedosahují částek životního
minima. Potažmo pak pro seniory další, jejichž sociální dávky, respektive podmínky
poskytování jsou na konstanty životního minima přímo vázány. Důchodcovské hnutí
České republiky oceňuje snahu ministerstva práce a sociálních věcí rekonstruovat
funkčně zastaralý příspěvek na bydlení, jehož novelizaci dlouhodobě požaduje.
Navržená hranice 30% disponibilních příjmů rodiny ale v případě starobních důchodců
téměř konzervuje pouze současný stav a u pražských seniorů (35 % disponibilních
příjmů) je navíc diskriminačním. Sociální postavení pražských důchodců ve vztahu
k ekonomicky aktivní populaci Pražanů je o cca 6 procentních bodů pod celostátním
průměrem. Poměr průměrného starobního důchodu sólo k průměrné nominální mzdě
brutto dosahoval v roce 2003 ČR 41,8%, v hl.m.Praze jen 35,8%. V 1.čtvrtletí 2004
pak v ČR 43,2% a v hl.m.Praze jen 37,0%. S ohledem na tato fakta uplatňujeme k
jednotlivým materiálům následné připomínky:

a) Zásady novelizace zákona o životním minimu

1) Zásada 1 - Snížené částky životního minima u druhé dospělé osoby mají
diskriminační charakter ve vztahu k dvoučlenné rodině důchodců, navíc jejich
reálná kupní síla nedosahuje původní nastavené úrovně z listopadu 1991.
Uplatnění nově navrhovaného principu množstevních slev akceptujeme, ale požadujeme
zachovat původní nastavení. Tj. navrhovanou částku životního minima u přednosty
rodiny požadujeme navýšit tak, aby plně vykryla index růstu životních nákladů
důchodců za období listopad 1991 až prosinec 2005.

2) Zásada 2 - S ohledem na výše uvedený požadavek požadujeme převedenou část
ze společných potřeb domácnosti, které nepatří do nákladů na bydlení, zakalkulovat
do částky životního minima na osobní potřeby přednosty rodiny až po příslušném
navýšení o index skutečného růstu životních nákladů důchodců za období listopad
1991 až prosinec 2005.

3) Zásada 4 - Z hlediska posuzování příjmové situace více generačních rodin
požadujeme zachovat současný stav. Tj. rodinu důchodců vyčlenit ze "společně
posuzovaných osob", které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, považovat ji
nadále za rodinu samostatnou a její příjmy do "společných příjmů" více generační
rodiny nezapočítávat.

4) Zásada 6 - Současné měření inflace spotřebitelských cen ČSÚ oddělení indexu
"nákladů na domácnost" neumožňuje.

b) Změna zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

U nově koncipovaného příspěvku na bydlení požadujeme s ohledem na specifickou
situaci seniorů koeficient nákladů na bydlení u rodin důchodců a u rodin ekonomicky
aktivních diferencovat. Za přiměřené náklady na bydlení seniorů považujeme 25%
celkových disponibilních příjmů. A to i v Hlavním městě Praze. V souladu s těmito
požadavky požadujeme návrh novely zákona o státní sociální podpoře upravit.

c) Změna zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení

S ohledem na diskriminační charakter zavedení množstevních slev u částek životního
minima pro dvoučlenné rodiny důchodců se požaduje současnou dikci zákona zachovat.

d) Změna vyhlášky MPSV č.82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních
sociální péče

Z důvodů uvedených výše se požaduje zachovat též současná dikce vyhlášky.

e) Věcný záměr zákona o hmotné nouzi

1) Kapitola 2, bod 2.2.10 - Pro důchodcovské hnutí je nepřijatelné požadovat
po důchodcích s penzemi oscilujícími na úrovni životního minima prodej celoživotně
nastřádaného majetku. Tuto podmínku požadujeme ze zákona vypustit.

2) Kapitola 6, body 6.5.5. a 6.5.8 - Důchodcovské hnutí ČR oceňuje umožnění
prosté reprodukce u předmětů dlouhodobé spotřeby seniorům v hmotné nouzi.

Podáváme tuto zprávu, věříme, že opodstatněné požadavky důchodců budete
akceptovat a jsme s úctou

Dr.Zdeněk Pernes
úřadující předseda
RSCR

Vážený pan,
Ing.Zdeněk Škromach
1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR
Praha

Zásadní návrhy Rady seniorů České republiky k zákonu o životním a existenčním
minimu, k zákonu o pomoci v hmotné nouzi a k zákonu kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci
v hmotné nouzi

Vážený pane místopředsedo,
k věcným záměrům výše uvedených předloh uplatnilo důchodcovské hnutí České republiky
devět zásadních připomínek (dopis z 22.9. 2004). Z nich byly při tvorbě
paragrafovaných znění plně akceptovány tři a částečně jedna. Z ohledem na tato
fakta a také k některým návrhům novým, uplatňujeme následné návrhy:

a) Návrh zákona o životním a existenčním minimu

1) V § 2, větě první se navrhuje nahradit číslici "2 870" číslicí "3 372".

Zdůvodnění:
V připomínkám k věcnému záměru novelizace zákona o životním minimu požadovalo
důchodcovské hnutí České republiky zachovat původní nastavení konstanty,
(částky) životního minima u přednosty rodiny z 29.listopadu 1991. Tj. plně
vykrýt index růstu životních nákladů důchodců za období listopad 1991 až
prosinec 2005. Opodstatněný požadavek akceptován nebyl, nominální zvýšení
částky z 1 200 Kč na 2 870 Kč, tj. index nominálního růstu 239,167 je
nedostatečné. Za období listopad 1991 až duben 2005 dosahuje index růstu
životních nákladů důchodců hodnoty 254,470 a do konce roku 2005 se předpokládá
další 1,1 až 1,3 procentní zvýšení. Tj. 1 200 x 2,578 = 3 094 Kč.
Druhou připomínkou k věcnému záměru novelizace zákona o životním minimu pak
bylo zakalkulovat převedenou část životního minima nezbytných nákladů na
domácnost, které nepatří do nákladů na bydlení (nezbytné vybavení bytu a
nezbytné potřeby provozu domácnosti, MPSV uváděných cca 10 % současných částek
životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost), do částky
životního minima přednosty rodiny až po příslušném navýšení její nominální
hodnoty o index růstu životních nákladů důchodců za období listopad 1991 až
prosinec 2005. Tj. 3 094 Kč + 278 Kč = 3 372 Kč.

2) V § 4 v odstavci 5 se na konec textu navrhuje vložit větu která zní: "U více
generační rodiny, která trvale společně užívá byt se rodina starobního důchodce
(důchodců) posuzuje samostatně."

Zdůvodnění:
Navrhuje se zpřesnit navrhovanou dikci zákona ve vztahu k rodinám důchodců
společně bydlících s dětmi. Rodinu důchodců považovat vždy za rodinu
samostatnou a proto ji vyčlenit ze společně posuzovaných osob. Také tento
požadavek byl uplatněn již k věcnému záměru novelizace zákona o životním minimu.

3) § 5 odstavec 2 zní:
"(2) Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele
starobního důchodu a u osoby starší 65 let".

Zdůvodnění:
Navrhuje se sjednotit § 5 zákona o životním a existenčním minimu s § 10 zákona
o pomoci v hmotné nouzi. Tj. jednoznačně a nezpochybnitelně vyloučit starobní
důchodce, respektive osoby starší 65 let, kteří jsou zařazeni do kategorií osob,
u kterých se možnost pracovat nezkoumá, z možnosti použití institutu tzv.
existenčního minima.

4) V § 6 odstavci 2 písmenu h) se bod 8 navrhuje zrušit a body 9 a 10 přečíslovat.

Zdůvodnění:
Jde o výraznou a morálně neodůvodnitelnou tvrdost zákona. Stát jistě nemůže
požadovat po chudých lidech jako podmínku poskytnutí pomoci v hmotné nouzi nejprve
prodat krev a jiné biologické materiály z lidského organismu.

5) V § 8 odstavci 1 se na konci věty číslice "5" navrhuje nahradit číslicí "2".

Zdůvodnění:
Jde o zachování současného stavu a tím také o zachování jednotného mechanismu
valorizace celého sociálního systému.

b) Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi

1) V § 34 písmenu d) se na konci věty slovo "pětinásobek" navrhuje nahradit slovem
"desetinásobek".

Zdůvodnění:
Výše nákladů na nákup opotřebovaných, respektive zničených nezbytných předmětů
dlouhodobé spotřeby domácnosti (nábytek, bytové vybavení, přístroje a spotřebiče
pro domácnost atd.) může být výrazně vyšší než pětinásobek životního minima
jednotlivce. Navrhuje se proto zachovat částku původně navrhovanou, (ve věcném
záměru návrhu zákona), tj. desetinásobek životního minima jednotlivce v
kalendářním roce.

c) Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi

ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře:
1) Bod 8 - V § 24 odstavci 1 písmenu a) navrhujeme číslici "0,30" nahradit číslicí
"0,25" a text za středníkem "na území hlavního města Prahy činí tento koeficient
0,35, a" navrhujeme zrušit.

2) Bod 8 - V § 24 odstavci 1 písmenu b) navrhujeme číslici "0,30" nahradit číslicí
"0,25" a text za středníkem "jde - li o území hlavního města Prahy, činí koeficient
0,35" navrhujeme zrušit.

3) Bod 9 - V § 25 odstavci 1 navrhujeme číslici "0,30" nahradit číslicí "0,25" a
poslední větu "Na území hlavního města Prahy, činí koeficient 0,35." navrhujeme
zrušit.

Zdůvodnění:
Sociální situace českých seniorů měřená náhradovým poměrem, tj. relací průměrného
starobního důchodu ke mzdě, se každoročně zhoršuje a v současném období dosahuje
nejnižších hodnot za celou patnáctiletou transformační historii. V těchto
podmínkách je nastavená hranice "přiměřených nákladů" na bydlení na úrovni 30%,
a v Hlavním městě Praze dokonce až na úrovni 35% pro seniory nepřiměřeně vysoká.
Také v EU jsou za přiměřené náklady na bydlení považovány výdaje na úrovni 25%
příjmů.
Druhý návrh odstraňuje regionální diskriminaci Pražanů oproti ostatním regionům
v České republice. Sociální postavení seniorů, měřeno relací starobního důchodu
ke mzdě, je v Hlavním městě Praze nejhorší ze všech regionů, a to konkrétně 5,9
procentních bodů pod celostátním průměrem. Poměr průměrného starobního důchodu
sólo k průměrné nominální mzdě brutto dosahoval v roce 2004 v ČR 40,6%, v Hlavním
městě Praze jen 34,7%.
Oba požadavky uplatnilo důchodcovské hnutí již v připomínkovém řízení k věcnému
záměru novelizace zákona o státní sociální podpoře.

Dr.Zdeněk Pernes
předseda RS ČR

Vážený pan,
Ing.Zdeněk Škromach
místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR
Praha