Rada seniorů České republiky považuje Národní program přípravy na stárnutí
na období let 2003 až 2007 za významný a kvalitní dokument, který přesně definuje
cíle české společnosti pro zvládnutí nového období demografického zlomu a který
resortům pro naplnění těchto cílů stanovuje konkrétních 103 úkolů.
Zařazení kontrolní informace o stavu plnění programu za polovinu jeho realizačního
období na jednání Vlády České republiky pak rada seniorů považuje za zásadní a
nezbytný impuls pro naplnění dokumentu celého. Rada seniorů České republiky oceňuje
zpracování kontrolní informace, děkuje za možnost připomínkovat její text a podporuje
návrh na ustavení vládního iniciativního a poradního orgánu pro problematiku seniorů
a stárnutí populace. V této souvislosti si dovoluje uplatnit požadavek na přiměřené
zastoupení.  
Dle dohodnutého postupu s premiérem České republiky zpracuje rada seniorů k plnění
Národního programu přípravy na stárnutí za období let 2003 až 2005 svoje komplexní
a nezávislé hodnotící stanovisko, které bude vládě České republiky postoupeno přímo.
Toto stanovisko pak bude dle dohodnutého postupu samostatnou součástí předložené
Informace do vlády ministerstvem práce a sociálních věcí. 
Ke zpracované "Informaci o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období
let 2003 - 2007" uplatňuje Rada seniorů České republiky následné připomínky:

Kapitola I. - Etické principy 

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění 6 vytýčených cílů a 16 stanovených úkolů pro
třináct ministerstev. Zpráva obsahuje informace o aktivitách 6 ministerstev a o
stavu plnění 7 úkolů. Analýzu plnění vytýčených cílů zpráva neobsahuje. Za závažnou
považujeme absenci vyhodnocení problematiky sociálního vyloučení seniorů, kde podle
Národní strategické zprávy o přiměřených a udržitelných důchodech pro Evropskou
unii cca 4 % seniorů osciluje na hranici životního minima. Dále pak absenci informace
o výsledcích výzkumu věkové diskriminace Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí
MPSV, která mohla kontrolní zprávu významně obohatit. Za diskriminaci seniorů ze
zákona považujeme:

a)	neumožnění souběhu příspěvku péče o osobu blízkou nebo jinou osobu s pobíráním
penze (zákon č.100/1988 Sb,. o sociálním zabezpečení),

b)	valorizaci penzí dle životních nákladů průměrných rodin nikoli podle konkrétních
životních nákladů rodin seniorů, které rostou rychleji než průměrné
(zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění),

c)	zahrnutí rodiny starobního důchodce obývající více generační byt do okruhu
společně posuzovaných osob pro přiznání dávek hmotné nouze (vládní návrh zákona
o životním a existenčním minimu, vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi), 

d)	možnost použití nově navrhovaného institutu existenčního minima na poživatele
starobních penzí a na osoby starší 65 let (vládní návrh zákona o životním a
existenčním minimu),

e)	diferencované nastavení částek živobytí a tím také výše příspěvku na živobytí
pro ekonomicky neaktivní skupiny obyvatel, které seniory diskriminuje (vládní
návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi), 

f)	absenci navýšené částky živobytí pro seniora při jeho dlouhodobém setrvání ve
stavu hmotné nouze (vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi), 

g)	neposkytnutí doplatku na bydlení seniorovi, který se odmítne přestěhovat do bytu
nižší kategorie (vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi),

h)	neumožnění bezúplatného poskytování pečovatelské služby seniorům, kteří jsou v
hmotné nouzi (vládní návrh zákona o sociálních službách).

Dále považujeme za zásadní nedostatek kontrolní informace, že neposuzuje míru
odpovědnosti vlády a ministerstva kultury za manipulování  s  veřejným míněním
komerčními i veřejnoprávní televizí. Masmédia utvářejí nepravdivý obraz o seniorech,
vsugerovávají ekonomicky aktivním skupinám populace, kolik jich bude muset pracovat
na jednoho důchodce, atd., atd. Společenský a ekonomický přínos společnosti od
seniorů tak nejen že není doceňován, ale je přímo, často až vulgárně znehodnocován.
Jde o silnou proti seniorskou mediální doménu současnosti, která je v přímém rozporu
s utvářením  "společnosti pro všechny generace".   

Kapitola II - Přirozené sociální prostředí

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění jednoho vytýčeného cíle a 9 stanovených úkolů
pro 12 ministerstev. Zpráva obsahuje informace o aktivitách 4 ministerstev a o stavu
plnění 8 úkolů. Analýzu plnění vytýčeného cíle zpráva neobsahuje. Pro objektivní
posouzení situace doporučujeme zprávu doplnit o data dokumentující rodinné zázemí
seniorů. Dle Národní strategické zprávy o přiměřených a udržitelných důchodech žije
v České republice 30 % seniorů osamoceně, 38 % s partnerem a 23 % ve společné domácnosti
s dětmi. Dle Národní zprávy o rodině žilo v roce 2002 49 % seniorů starších 70 let
v jednočlenných domácnostech a 40 % seniorů v domácnostech manželských párů. 

Kapitola III - Pracovní aktivity

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění 7 vytýčených cílů a 17 stanovených úkolů pro 13
ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách 9 ministerstev a o stavu plnění
5 stanovených úkolů. Analýzu plnění vytýčených cílů zpráva neobsahuje. Možnost
pracovního zapojení pracovníků v předdůchodovém věku je zásadním problémem českého
trhu práce. Dle statistiky nezaměstnanosti je 52 %  dlouhodobě nezaměstnaných starších
50 let. Tito lidé zpravidla zůstávají nezaměstnaní až do dovršení předdůchodového věku
a poté odcházejí do předčasné trvale krácené penze, respektive vyhledávají možnost
odchodu do penze invalidní. Doba nezaměstnanosti pak má negativní důsledky na samotnou
výši budoucích starobních penzí. Přitom současný systém sociální pomoci v hmotné
nouzi umožňuje žádat prodej celoživotně nastřádaného majetku (kromě několika taxativně
stanovených položek). Dlouhodobě nezaměstnaní v předdůchodovém věku tak odcházejí
do penze nejen s nízkým důchodem, ale též se skromnou výbavou pro uspokojování
základních životních potřeb. Jde o vážné psychické a existenční problémy člověka
zvyklého pracovat, o kterého společnost nestojí. Někteří jedinci životní trauma řeší
až sebevraždou (dle masmédií bylo z 1500 loňských sebevražd v 70 % hlavním důvodem
dlouhodobá nezaměstnanost). Zdá se, že legislativně restriktivní způsob řešení
problému (zrušení institutu dočasně krácených starobních penzí z důvodu nezaměstnanosti)
není funkční. Další legislativní změny doporučujeme uplatnit např. z hlediska daňových
úlev zaměstnavatelům při zřízení pracovního místa pro tuto věkovou skupinu zaměstnanců,
vyšší zainteresovanost úřadů práce na financování pracovních míst pro předdůchodový věk
atd. Zprávu pak doporučujeme doplnit o charakteristiku, jak Česká republika plní cíle
tzv. Lisabonské strategie, tj. do roku 2010 zabezpečit alespoň 50 procentní míru
zaměstnanosti pracovníků ve věku 55 až 64 let, respektive jak tyto cíle plní alespoň
státní a veřejná správa. Za zásadní nedostatek zprávy považujeme absenci informace
ministerstva průmyslu a obchodu o situaci v zaměstnávání pracovníků v předdůchodovém a
v seniorském věku v soukromém sektoru a o situaci v rovném přístupu k odměňování
seniorů. Za prospěšné považujeme též do zprávy doplnit data o meziročním vývoji
zaměstnanosti starobních důchodců 2004/2003, které prokáží funkčnost legislativních
změn provedených v souvislosti s tzv. reformou veřejných rozpočtů v roce 2003
(umožnění souběhu penze s neomezeným výdělkem) a také o výsledky výběrového šetření
ČSÚ "Životní podmínky 2005". 

Kapitola IV - Hmotné zabezpečení

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění 5 vytýčených cílů a 7 stanovených úkolů pro 13
ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách 5 ministerstev a o stavu plnění
jednoho ze 7 stanovených úkolů. Analýzu plnění vytýčených cílů zpráva neobsahuje.
Jde o "legislativní" kapitolu, která měla dle našeho názoru charakterizovat provedené,
respektive zakládané změny českého penzijního systému ve všech jeho aspektech.
Tj. včetně daňových úlev penzijního připojištění, respektive komerčních životních
pojistek a včetně činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ostatních
členských států Evropské unie na území České republiky. Dále již dohodnuté parametrické
změny penzijního systému parlamentními politickými stranami (prodloužení věkové
hranice odchodu do starobního důchodu na 65 let, zachování průběžného financování
českého penzijního systému, zřízení tzv. rezervního penzijního fondu, atd.).  

Kapitola V - Zdravý životní styl, kvalita života

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění  tří vytýčených cílů a 10 stanovených úkolů pro
13 ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách 7 ministerstev a o stavu
plnění 7 stanovených úkolů. Analýzu plnění vytýčených cílů zpráva neobsahuje. Zpráva
neobsahuje stav plnění úkolů v oblasti ochrany spotřebitele - seniora (úkol
ministerstva průmyslu a obchodu) a také v oblasti udržení nezávislého způsobu života
seniorů ve venkovských oblastech (ministerstvo zemědělství). Obě informace požadujeme
doplnit. Z legislativních aktivit pak požadujeme zachovat současný příspěvek na zřízení
a provoz telefonní účastnické stanice, který vláda navrhuje zrušit. Poskytování městské
hromadné dopravy zdarma seniorům starším 70 let požadujeme po vzoru Hl.m. Prahy rozšířit
na celé území České republiky. 

Kapitola VI - Zdravotní péče

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění 11 vytýčených cílů a 8 stanovených úkolů pro tři
ministerstva. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách všech tří ministerstev a o stavu
plnění 6 stanovených úkolů. Analýzu plnění vytýčených cílů zpráva neobsahuje.
Jednou z pěti strategických priorit Rady seniorů ČR je zajistit dostupnost kvalitní
zdravotní péče všem seniorům. V této souvislosti postrádáme informaci o "rovném přístupu
k základní zdravotní péči" po uskutečněném převodu nemocnic na akciové společnosti
a po "restrukturalizaci a reprofilizaci zdravotnických zařízení".

Kapitola VII - Komplexní sociální služby

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění jednoho vytýčeného cíle a 6 stanovených úkolů
pro dvě ministerstva. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách obou ministerstev i o
stavu plnění všech 6 stanovených úkolů. Analýzu splnění vytýčeného cíle zpráva obsahuje
též. Informace o stavu plnění kapitoly považuje rada seniorů za dostatečné a ke kapitole
VII neuplatňuje žádné připomínky. Za zásadní ale považuje rozšiřování kapacity
rezidenčních zařízení pro seniory včetně zkracování čekací doby na umístění, jejíž
délka je v některých regionech silně nepřiměřená. Za závažný problémem považuje i
rada seniorů vysoký počet neuspokojených žadatelů z řad těžce nesoběstačných osob. 
  
Kapitola VIII - Společenské aktivity

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění dvou vytýčených cílů a 11 stanovených úkolů pro
13 ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách tří ministerstev a o stavu
plnění 2 stanovených úkolů. Analýzu plnění stanovených cílů zpráva neobsahuje.
Hodnotící zprávy kapitoly od ministerstva kultury, ministerstva obrany a ministerstva
pro místní rozvoj obsahují pouze aktivity jednotlivých resortů ve vztahu k bývalým
zaměstnancům. Odpovědi na stav státní podpory seniorům k rozvoji jejich společenských,
kulturních a sportovních aktivit chybějí. Stejně tak chybějí odpovědi na aktivity
státu při řízení, respektive ovlivňování masmédií z hlediska tvorby aktivizačních,
informačních a vzdělávacích programů pro seniory. Rada seniorů České republiky považuje
zprávu o plnění kapitoly VIII za nejméně propracovanou ze všech kapitol. Rada seniorů
oceňuje ustavení Rady ministra práce a sociálních věcí ČR pro záležitosti seniorů a
vítá ustavení vládního výboru pro problematiku seniorů a stárnutí populace. 

Kapitola IX - Vzdělávání

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění tří vytýčených cílů a 14 stanovených úkolů pro
11 ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách 5 ministerstev a o stavu
plnění 9 úkolů. Analýzu plnění stanovených cílů zpráva neobsahuje. Rada seniorů
oceňuje zainteresovanost vysokých škol na zřizování a provozu universit třetího věku
i legislativní aktivity ministerstva školství k masovému zabezpečení celoživotního
vzdělávání v České republice. Za závažnou považuje absenci "rekvalifikačních programů
pro seniory" a "společných vzdělávacích programů seniorů s mladou generací".

Kapitola X - Bydlení

Kapitola vyžaduje zhodnotit plnění tří vytýčených cílů a 5 stanovených úkolů pro
13 ministerstev. Zpráva obsahuje informaci o aktivitách tří ministerstev a o stavu
plnění tří úkolů. Analýzu plnění stanovených cílů zpráva neobsahuje. Zajistit dostupnost
bydlení seniorům je jedním ze závazků státu přijatých po ratifikaci Evropské sociální
charty. Výzkumy kvality bydlení seniorů realizované v České republice prokázaly tzv.
nadspotřebu bydlení, tj. obývání větších bytů než potřebují. Stěhovat se ale není kam,
kapacita domovů a penzionů pro důchodce vzrostla ze 38 000 lůžek na 51 000 v roce
2003 a bytů v domech s pečovatelskou službou bylo postaveno cca 8 500. Rada seniorů
požaduje od státu významnější podporu výstavby domů s pečovatelskou službou, která
v letošním roce výrazně klesá. Hodnotící zprávu pak požadujeme doplnit o záměry státu
z hlediska "koncipování nových forem podpory pořízení bydlení budoucími seniory"
(ministerstvo pro místní rozvoj). Rada oceňuje aktivity ministerstva zemědělství při
výstavbě venkovských domů klidného stáří.


Závěr 

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 obsahuje 103 úkolů
jejichž splnění je u 101 termínováno až do konce roku 2007. U zbývajících dvou do
konce roku 2003 a 2005. Absence řady hodnotících zpráv od zodpovědných ministerstev
je zřejmě hlavní příčinou proč zůstává otazník nad stavem realizace 49 úkolů
posuzovaného národního dokumentu. Tj. téměř poloviny všech. Za vážné lze jistě
považovat také skutečnost, kdy žádný z krajů nemá vypracován vlastní regionální
program přípravy na stárnutí. Za věcně nejkvalitněji vypracované zprávy si dovolujeme
označit informace od ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva obrany a
ministerstva školství. 
       	                                                     

 
                                                                   Dr.Zdeněk Pernes
                                                                       předseda 
                                                                         RS ČR