Evropské seniorské organizace, obdobně jako řada proseniorských organizací
(organizace, které v náplni své činnosti mají péči o seniory a to buď v rámci
charitativní činnosti či v rámci placené služby) či aktivních jednotlivců, kteří
se zabývají problémy starších občanů, již desítky let pracují v evropském svazu
starší generace (EURAG). Organizace byla založena v r.1962 a dnes  ji tvoří na
132 členských organizací z 31 zemí Evropy. Také Česká republika má zde své
zastoupení a to nejen jako členy (např. Svaz důchodců ČR, Eurag ČR, Život 90 aj),
ale také přímo v předsednictvu (Mgr.Jan Lorman) či v aktivitách (např."Cvičení
paměti" - Ing. Dana Steinová).

18. mezinárodní kongres této organizace se konal ve dnech 29.9. - 1.10.2005 ve
Slovinsku v kongresovém centru města Lublana. Kongres byl věnován ústřednímu
tématu : "Perspektivy starších občanů v Evropě". Kongresu se zúčastnilo na 350
delegátů z 30 zemí.
První den sjezdu byl věnován organizačním problémům organizace, byly přijaty
zprávy o činnosti organizace, její aktivity v EU, OSN či WHO, podíl organizace
na výzkumech a na vzájemné spolupráci při jednáních o aktuálních problémech
starší generace v Evropě. Jedná se o stále vzrůstající počet starších lidí,
jejich sociální a zdravotní zabezpečení, ale i o problémy zaměstnání či o životní
úroveň a kvalitu života. Byl zvolen také nový výbor organizace a do čela
organizace byla zvolena Dr. Eveline Hönigsperger z Rakouska, která je známa nejen
z vysokých funkcí na Ministerstvu sociálních věci Rakouska, ale zejména z meziná-
rodních aktivit.
Je potěšitelné, že jedním z místopředsedů je nadále Mgr. Jan Lorman z ČR.

30.9. pokračovalo jednání v plénu a zde vystoupil komisař EU pro zaměstnaneckou a
sociální problematiku Vladimír Špidla. Zdůraznil, že právě v EU má člověk větší
hodnotu než problémy hospodářské a v tomto směru je potřebná vzájemná spolupráce
jednotlivých zemí a důležitou roli zde sehrávají i lidé starší a proto vítá úzkou
spolupráci Euragu a jeho úřadu.
V dalších referátech plenárního zasedání byl uveden program OSN o stárnutí, dále
postavení seniorů v době vývoje od industriální společnosti ke společnosti
informací, nezávislost a účast starší generace ve společnosti, role sociální
ochrany, výchova a soustavné vzdělávání, mezigenerační spolupráce jako základní
fenomén positivního aktivního stárnutí. Zde bezesporu platí i u nás zdůrazňované
heslo: staří pomáhají mladým - mládí pomáhá starým.
Se zájmem byl rovněž vyslechnut příspěvek, který se zabýval novými technologiemi
a kde ústřední myšlenkou bylo, že i starší občané jsou rovnocennými členy
společnosti, která využívá informační a komunikační technologie.

Další jednání pak probíhala v řadě sekcí zaměřených na:
l. Kvalita života starších občanů (psychosociální aspekty, osamělost aj.)
2. Kvalita života - nové formy sociálního začlenění - aktivita seniorů, rodiny,
   společnosti
3. Senioři a nové technologie - jde zejména o zařízení a pomůcky, které prodlužují 
   samostatnost života - přijato na 150 různých návrhů pro každodenní život.
4. Problematika finančního zajištění stáří
5. Senioři ve světě kultury a umění (výměna dobrovolníků, univerzity III.věku)
6. Mezigenerační spolupráce - EU - projekty Sokrates/Grundtvig 
7. Účast na rozhodujících procesech

Hlavní závěry z jednání lze shrnout do následujících bodů:
- stále stoupající věk seniorů je ohromná vymoženost současné evropské
  společnosti a měl by být takto společností přijímána,
- proto by stárnutí společnosti nemělo být bráno jako problém, ale jako ukazatel
  směrované politiky budoucnosti Evropy,
- je potřebné najít nové vzájemné porozumění při jednáních mezi generacemi a
  určit specifická práva a povinnosti.

Účastníci kongresu na závěr kongresu zdůraznili, že z hlediska starší generace
je možno nároky této generace uvést do těchto požadavků:
- dostatečné finanční zabezpečení pro stáří, aby nedocházelo ve stáří k bídě,
  což zvláště ohrožuje starší ženy
- přístup k celoživotnímu vzdělávání
- přístup ke zdravotní péči a kvalitní pečovatelské službě bez diskriminace
- uznání možnosti pro starší občany v rámci dobrovolné práce přispět k sociální
  soudržnosti - aktivní občanská spoluúčast

Setkání potvrdilo jak společné jsou některé problémy starší generace v jednotlivých
zemích Evropy. Ne všechny však mají stejnou váhu - např. důchody českých žen
zdaleka nejsou tak nízké, jako v zemích, kde ženy nebyly zaměstnány a jsou odkázány
jen na důchod po manželovi. Pochopitelně zase spoluúčast na zdravotní či sociální
péči může být daleko lépe přijímána v zemích, kde starobní důchod tvoří daleko
větší část průměrného platu než je tomu např. v současné době v ČR.
Přesto jde o výměnu zkušenosti, která bude jistě v EU pokračovat a věřím, že i naši
představitelé, nejen seniorských organizací, ale i řídících orgánů státu, získají
dostatek podnětů k tomu, jak v dalších letech řešit problémy starší generace.
To, že to jde, svědčí již v současné době příklady z řady zemí Evropy.

                                                Prof.Dr. Jan Solich, CSc
                                               předseda Svazu důchodců ČR 

Hradec Králové 20.10.2005