Dyslipidémie, osteoporóza a další v době covidové pandemie

V současné době koronavirové pandemie se zejména podle mediálního obrazu zdravotnictví (ostatně i celé společnosti) může zdát, že covid-19 je jediným zdravotním problémem, který musíme řešit. Jsme někde v oblasti zlomu epidemické křivky, a proto je vše, co píšeme, třeba brát trochu s rezervou, protože „všechno by mohlo být ještě úplně jinak“.

Jakkoliv nechceme podceňovat význam virové epidemie v České republice, měli bychom vidět vše v kontextu. Třeba jen v kontextu toho, že podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v České republice umírá ročně víc než 112 000 osob.

Pokud jde o nemocnost na nejrůznější onemocnění, pak dosahuje mnohamilionových čísel. Dnes se ale budeme v kontextu koronavirové pandemie zabývat především dvěma metabolickými chorobami masového výskytu, které představují častou příčinu předčasného úmrtí.

Osteoporózou (nazývanou jako „tichý zloděj kostí“) trpí přibližně půl milionu obyvatel České republiky a dyslipidémií (zvýšený cholesterol v krvi) přibližně dvě třetiny obyvatel České republiky ve věku 25 až 64 let.

Co mají tato dvě onemocnění společného? Vždyť dyslipidémie vede k onemocnění srdce a cév (zástupcem je například infarkt myokardu) a osteoporóza je příčinou zlomenin kostí (obratlů a třeba krčku kosti kyčelní). Společné je tedy to, že stojí na začátku onemocnění jako příčina rozvoje osudové, často smrtící události. Společné je také to, že probíhají často zcela bez příznaků, „tiše“, takže nemocného netrápí a nenutí ho k pravidelné léčbě.

Jak je to nyní s péčí o pacienty s chronickým onemocněním, jako jsou dyslipidémie a osteoporóza (a další) v „covidové době“? Základním faktem je to, že tato onemocnění nezmizela. Probíhají dál a ohrožují zdraví a životy našich pacientů. Vše se točí jen kolem koronaviru. Tyto důsledky si můžeme shrnout:

  • Pacienti se obávají vycházet a nedojdou k lékaři, i když mají akutní zdravotní obtíže.
  • Ze stejného důvodu vynechávají pravidelné kontroly chronických onemocnění.
    • Nepřijdou ani na plánovanou laboratorní kontrolu – to lze asi alespoň někdy tolerovat, termín se posune.
    • Přestanou brát léky, které nepovažují za důležité, protože se cítí dobře. To je skutečně hrubá chyba.
    • Přerušení léčby je začátkem skutečného konce pravidelných a dlouhodobých kontrol.
  • Obecně dochází k omezení lékařské péče s ohledem na přesunutí kapacit, především personálních a nemocničních.
  • Mnozí lékaři uzavřeli částečně nebo úplně své ambulance nebo výrazně omezili jejich provoz.
    • Pro nedostatek ochranných pomůcek nemohli ambulovat.
    • Ambulovali „po telefonu“ nebo posílali elektronické recepty ve formě SMS.

V každém případě je vynechání léčby dyslipidémie nebo osteoporózy vážným problémem. Až zvládneme koronavirovou epidemii (ale i v jejím průběhu, pokud to lze), musíme se co nejrychleji vrátit k léčbě chronických onemocnění. Dnes píšeme o dyslipidémii a osteoporóze. Platí to ale stejně tak pro hypertenzi, cukrovku, střevní záněty, revmatologická nebo plicní onemocnění a mnohé další.

Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP

Tento text vznikl ve spolupráci se společností Amgen.

SC-CZ-NP-00086

KOMWRČNÍ PREZENTACE